Země úsměvů

Sedmdesát dní, které otřásly Bangkokem.

Thajsko je nejpříjemnější a nejjednodušší asijská země pro samostatné turisty. Krásné pláže, úžasné památky a příjemní lidé. Ale není tomu tak dlouho, v roce 2010, se v Bangkoku rozhořela skutečná revoluce, ve které se střílelo, umírali lidé a vypalovaly veřejné budovy.
Turisté, kteří se právě vraceli domů z poklidných prosluněných pláží, se najednou nikým nevarováni vyskytli v Bangkoku, kousek od hořících barikád a na stanici metra, na kterou právě dopadaly granáty M79.
Nechceme vás od cesty do Thajska odrazovat. Chceme jen ukázat, jak proměnlivá může být situace i v naprosto bezpečné zemi.
Vše začalo koncem února 2010. Soud zabavil část majetku bývalému ministerskému předsedovi Taksinovi. Jeho příznivci slibují odplatu.

12.3.2010 – Do Bangkoku se sjíždějí desítky tisíc „Červených“. Převážně dělníků a rolníků ze severu země. Boj začíná spíše jako happening. Poklidnými demonstracemi poblíž Golden Mount a spanilými jízdami po celém Bangkoku. Každý demonstrant ze stotisícového davu daruje mililitr vlastní krve, která je soustřeďována a pak po kanystrech vylévána na různé státní budovy a sídla členů vlády. (Zlí jazykové tvrdí, že je prasečí.) Prostě je to vzrůšo.

Demonstranti obsazují budovu parlamentu, ze kterého musí být někteří jeho členové evakuováni vrtulníky. Stále je to vlastně jen legrace.

6.4.St – Demonstranti nespokojení, že se nic neděje, obsazují nákupní centrum Bangkoku, okolí obchodního domu Central World.

.

10.4.So – Vládě dochází trpělivost. Vojsko a policie zahájili akci na vytlačení protestujících. Nikdo ale nepočítal s jejich tvrdým jádrem. Je zastřelen velitel vojenského zásahu, šest dalších vojáků a osmnáct demonstrantů. Raněných je skoro tisíc. Kolem půlnoci se vojsko stahuje, aby se zabránilo ještě tragičtějším ztrátám na životech.

.

12.4.Po – Včerejší všestrannou zkoprnělost vystřídaly triumfální jízdy demonstrantů s věnci a fotografiemi zemřelých. Demonstranti slibují tvrdou odplatu.

.

13.4.Út – Songkran. Jako mávnutím proutku se následující den všichni vyzbrojili kyblíky s vodou, stříkacími pistolemi a nádobkami s rozdělanou křídou. Za hurónského veselí se polévají navzájem a mažou bílou křídovou hmotou. Všechny starosti jsou naráz zapomenuty, vládne jen všudypřítomné veselí.

.

15.4.Čt – A jde se zase demonstrovat. „Obsadíme celé centrum“.

.

22.4.Čt – Militantní složky červených se snaží obsadit další ulice a hlavně nejdůležitější banku Bank of Bangkok. Vojáci jim to tentokrát nedovolují. Začínají se stavět barikády a střílet první granáty na různé cíle. Dokonce i na stanici nadzemky. Jsou další ztráty na životech.

Jaký paradox – sto metrů od barikád se nakupuje, obědvá na ulici, odpočívá a cvičí v parku. Někteří Thajci nemají rádi ošklivé věci. A tak je jednoduše nevnímají.

.

24.4.So – „Vše jen bez násilí“. Červení svlékají červená trika a staví barikády ve třech řadách na všech přístupových silnicích do “svého” 1,5 km širokého centra. Objevují se bomby na různých místech, na trati BTS, u nádrže benzinu na letišti, pod sloupy vysokého napětí, u radnic provinčních měst.

.

29.4.Čt – Pod záminkou hledání ukrytých vojáků vtrhlo asi dvě stě frustrovaných demonstrantů do státní Chulalongkornovy nemocnice provozované Červeným křížem. Následující den byla část nemocnice včetně jednotky intenzivní péče evakuována.

.

14.5.Pá – Červení odmítají návrh vlády na ukončení demonstrací a vypsání nových voleb. Vláda přistupuje k uzavření celé oblasti. Dobře se podívejte – na levé straně silnice nastupují vojáci k zásahu a na druhé straně se vesele baští. To se přece nemůže stát jinde, než v Thajsku.

Na okraji zóny se bojuje, staví se barikády, hoří pneumatiky, střílí se lidé.

.

19.5.St – Zahájena akce na ukončení protestů. To nad Bangkokem nejsou mraky. Barikády byly pásovými vozidly lehce proraženy, vůdci vzbouřenců doporučili vesničanům ukončit protest a uchýlit se do vedlejšího chrámu. Pak se sami vzdali na policii. Za jedno dopoledne s minimálními ztrátami.

Někteří frustrovaní obránci barikád se ale rozprchli po celém širokém Bangkoku, rabovali a zapalovali co mohli. Asi dvacet důležitých budov, obchodní domy, burzu, pneumatiky, benzin a plynové lahve.

.

21.5.Pá – Už druhý den je zákaz nočního vycházení a naštěstí docela klid. Vzbouřenci se objevují už jen sporadicky. Central World a několik dalších budov se bude muset prý zbourat.

.

24.5.Po – Život se vrátil do normálu. Všechny nespálené instituce fungují. Autobusy jezdí i přes Ratchaprasong, centrum vzbouřenců.

Vypálený Siam Square.

.

Po necelém roce byl opraven Central World a Big C. Ke konci roku se chystá otevření obchodního domu Zen. Vše, jako by se nic nestalo. Vždyť přece Thajci neradi vzpomínají na nehezké věci.